Jak pracují databáze na Webu
Lehký úvod do SQL

V minulém díle jsme se seznámili se způsobem, jakým se do databází ukládají údaje ve formě tabulek. Dnes si ukážeme, jak můžeme s tabulkami a s údaji v nich obsaženými manipulovat.

Víme, že přístup k údajům uloženým v databázi obstarává SŘBD. Aby mohly být údaje z databáze přístupné ostatním aplikacím, musí SŘBD nabízet rozhraní, pomocí kterého s ním mohou spolupracovat ostatní programy.

Způsob komunikace se SŘBD je velice obdobný komunikaci s WWW-serverem. Dnes je SŘBD nejčastěji nepřetržitě spuštěn jako démon (na Unixu) nebo jako služba (ve Windows NT) a na určitém socketu očekává požadavky klientů (ostatních aplikací). Na tyto požadavky pak odpovídá. Vidíme tedy, že i zde funguje osvědčený model klient/server. V roli serveru je nyní SŘBD a někdy se mu proto také říká databázový server.

Pro zápis požadavků na databázový server se nejčastěji používá jazyk SQL (Structured Query Language). Tento jazyk prošel dlouhým vývojem a v různé míře jej dnes podporují téměř všechny běžně používané databázové servery. Někdy se proto databázovým serverům říká zjednodušeně SQL-servery. Jazyk SQL nabízí vše potřebné pro vytváření, modifikování a rušení tabulek a pro práci s údaji v tabulce -- vyhledávání, přidávání, modifikování a mazání údajů.

Obr. 1: Spolupráce aplikace se SŘBD

Jak to vše souvisí s naší tvorbou webových aplikací? V roli klienta pro SQL-server může samozřejmě vystupovat i skript zapsaný v PHP a ASP. To znamená, že naše skripty mohou obsahovat příkazy zapsané v jazyce SQL a zpracovávat jejich výsledky po provedení na SQL-serveru. Nic již tedy nebrání tomu, aby byl přes Web zpřístupněn obsah nějaké databáze.

V praxi je vše samozřejmě o něco složitější. Každý SQL-server má svůj vlastní protokol, kterým s ním může klient komunikovat. Pokud má klient umět komunikovat s více různými servery, musí podporovat více protokolů. To není zrovna nejšťastnější řešení a proto na platformě Windows vzniklo rozhraní ODBC. To slouží jako prostředník mezi klientskou aplikací a databázovým serverem. Rozhraní ODBC se volá jednotně a ODBC-ovladač pak požadavek předá databázovém serveru pomocí správného protokolu.

V PHP i ASP může k připojení k SQL-serveru používat rozhraní ODBC. PHP navíc nabízí pro některé servery přímou podporu -- přístup k datům je pak obvykle rychlejší. Mezi přímo podporované databáze mimo jiné patří Oracle, Sybase, Solid, MySQL a PostgreSQL.

Zanechme však teoretických úvah a pusťme se do seznamování s jazykem SQL. Abychom si mohli SQL vyzkoušet, budeme potřebovat nějaký SQL-server. To může být trochu problém, protože cena komerčních serverů je přímo astronomická. My proto sáhneme po serveru MySQL, jehož unixová verze je k dispozici zdarma a verze pro Windows za cenu, která je v porovnání s komerčními servery směšná. Domovskou stránku MySQL naleznete na adrese http://www.tcx.se/. Pro stahování programu však použijte zrcadlo umístěné v Čechách na adrese http://mirror.opf.slu.cz/mysql/.

Po nainstalování MySQL musíme spustit jeho serverovou část pomocí příkazu mysqld. V Unixu a Windows NT se nám asi vyplatí spustit MySQL jako démona/službu. Nyní se již můžeme k serveru připojit pomocí jednoduchého řádkového klienta mysql (ve Windows verzi nalezneme spustitelné soubory v adresáři \mysql\bin). Jako parametr je nutno uvést jméno databáze, ke které se chceme připojit. Při instalaci se standardně vytvoří databáze test, do které mají všichni uživatelé přístup -- výborně se tedy hodí pro naše účely seznamování s jazykem SQL. MySQL spustíme pomocí příkazu:

mysql test

Obr. 2: Prostředí řádkového klienta MySQL

Pro nás je důležitý příkaz quit, kterým ukončíme práci s klientem. Kromě zobrazených příkazů můžeme zadat libovolný příkaz v jazyce SQL. Pojďme se s nimi tedy postupně seznámit.

Vytvoření tabulky

CREATE TABLE jméno_tabulky (jméno_položky typ_položky, ... )

Tab. 1: Vybrané datové typy MySQL

Typ	Popis
int	celé číslo
float	číslo s pohyblivou řádovou čárkou
varchar(n)	textový řetězec o maximální délce n
date	datum ve tvaru RRRR-MM-DD
time	čas ve tvaru HH:MM:SS

Pro vytvoření tabulky Zaměstnanci z předchozího dílu seriálu můžeme použít následující SQL příkaz:

CREATE TABLE Zamestnanci (
  OsobniCislo int NOT NULL,
  Jmeno varchar(40),
  RC varchar(11),
  Adresa varchar(60),
  Plat float,
  PRIMARY KEY (OsobniCislo)
);

Při zadávání příkazů v programu mysql nesmíme zapomenout za každým příkazem zadat středník. Příkaz je odeslán na server až po zadání středníku a následném stisknutí klávesy Enter.

Přidání nového záznamu

INSERT INTO jméno_tabulky 
       VALUES (hodnota1, ..., hodnotaN)

INSERT INTO Zamestnanci VALUES (
  1023, 'Novák Jan', '561220/0235', 
  'Levá 13, Praha 4', 12000);

Obdobným způsobem můžeme přidat i další záznamy. Vidíme, že tento způsob není zrovna dvakrát uživatelsky příjemný -- dobrá motivace pro vytvoření snadno ovladatelného WWW rozhraní k tabulce.

Obr. 3: Vytvoření tabulky a přidání záznamu

Výběr a prohlížení záznamů

SELECT * FROM jméno_tabulky

SELECT * FROM Zamestnanci;

Informace lze vybírat i selektivně. Podmínka, která musí pro vybrané záznamy platit, se uvádí za klíčové slovo WHERE. Příklady selektivních dotazů:

SELECT * FROM Zamestnanci 
WHERE Jmeno LIKE 'Novák Jan';

SELECT * FROM Zamestnanci 
WHERE Jmeno LIKE 'Nov%';

SELECT * FROM Zamestnanci 
WHERE OsobniCislo = 1230;

SELECT * FROM Zamestnanci 
WHERE Plat > 10000;

V podmínkách můžeme používat i logické spojky AND a OR. Pokud nás zajímají všichni Nováci, jejichž plat je menší než 6000 Kč, můžeme použít dotaz:

SELECT * FROM Zamestnanci
WHERE Jmeno LIKE 'Novák %' 
      AND 
      Plat < 6000;

Zajímají-li nás jména a platy zaměstnanců, kteří mají plat větší než 15000 Kč, můžeme použít následující dotaz:

SELECT Jmeno, Plat
FROM Zamestnanci
WHERE Plat > 15000

Příště se podíváme na další SQL příkazy, které nám umožňují mazání a modifikaci záznamů v tabulce. Pak si již konečně ukážeme, jak začlenit SQL-příkazy do našich skriptů.